100. výročí republiky

Projev Jaroslava Turnhöfera k zasazení Stromu svobody a k oslavám 100. výročí vzniku samostatného československého státu:

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,

i když ten pravý slavnostní den bude až zítra, dnešní den je pro mě dnem svátečním a dnem, na který nikdy nezapomenu. Předstupuji před vás jako občan, hrdý Čech, zároveň poprvé také jako politik, neboť mi byla cestou demokratických voleb dána důvěra a možnost podílet se na rozvoji svého rodného města. Vážím si demokracie, vážím si pilířů našísvobody. O to více mě těší, že jsme se sešli u příležitosti této krásné tradice – sázení Stromů svobody.

Symbolizují vznik Československé republiky a v letech 1918 a 1919 jich lidé vysadili tisíce. Do výsadby se zapojili starostové, žáci, členové místních spolků a další občané. A sázely se i v pozdějších letech (1928, 1945, 1968) vždy, když si lidé chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie. My takovou oslavu pořádáme právě nyní na tomto místě.

Zítra si společně připomínáme události 28. října 1918, tedy 100. výročí vzniku samostatného československého státu. V našem kalendáři není mnoho státních svátků, které by byly věnovány takto průlomovým událostem v našich dějinách. 28. říjen takový charakter má a je proto naší občanskou i ryze lidskou povinností se k němu každoročně s úctou vracet.

Před časem jsem se dostal k písemnému záznamu projevu Tomáše Garrigua Masaryka ze dne 28. října 1931 k zástupcům Národního shromáždění a vlády. Znovu jsem si uvědomil, jak velký to byl muž a jak byly jeho práce, slova a myšlenky nadčasové, jak nepostrádají na naléhavosti a platnosti i v dnešní, tak odlišné době. Dovolte mi citovat:

„U nás převratem v době revoluce politické a hospodářské dostali se do správy veřejných věcí také lidé, kteří na vznesené úkoly nestačili ani mravně, ani vzděláním. Nebudeme si zastírat fakta, že jsou u nás lidé, kteří svého veřejného postavení zneužívají k tomu, aby bez práce pohodlně žili a bohatli. Žaluje se právem na korupci. Je-li někdo korupčníkem nebo spojencem korupčníků, je v zájmu státu, aby byl odstraněn. Je-li ještě k tomu politicky činným, je to dvojnásob nutné. Poctiví občané našeho státu musí být chráněni, a tu vláda a parlament musí svorně a cílevědomě postupovat a všeliké korupci čelit.

Je na čase, aby politika a celý život stal se opravdovější, aby přestala bezstarostná povrchnost a pohodlná lhostejnost – aby nejen politika, nýbrž celý život byl opravdovější, čestnější, duchovnější. Dnes přece může a musí být jasné, že řemeslné politikaření nestačí, že politika a administrace musí spočívat na vzdělanosti a mravnosti.“

Dnes se na politiky a události této přelomové doby díváme s hrdostí, obdivem, úctou a pokorou. Masaryk a jeho spolupracovníci, tito „muži 28. října“, totiž postavili pilíře naší samostatnosti, svobody a demokracie. Je to cenný odkaz a tradice, k níž se rádi hlásíme. Tito muži jsou nám vzorem. A je dobře, že zítřejší výročí nám dává možnost si tuto skutečnost zase znovu uvědomit.

Děkujeme Vám, pane prezidente Masaryku.

— za Živou Lípu,
Jaroslav Turnhöfer